Severní Afrika 1.část

Napsal Tony (») 8. 5. 2014 v kategorii Boje v Severní Africe, přečteno: 2579×
severni-afrika-1.jpg


Boje v Severní Africe 1940

V říjnu se v Bernemském průsmyku, setkávají Hitler a Mussoliny. Pro Hitlera je velkým problémem v jižní Evropě nadvláda Britského královského námořnictva ve středomoří, a neschopnosti italské flotily vynutit si kontrolu nad mořem, které nazývá italským jezerem. Za těchto okolností vydává vůdce nařízení číslo 18. Je nutné převzít kontrolu na Gibraltarem, a využít Kanárské ostrovy Madilu a Maroko, aby mohl nadobro vyhnat Brity ze Středomoří. Pokud by tohoto plánu bylo dosaženo, vojenské síly osy by mohly pokračovat, v útoku na spojenecké pozice v Egyptě, a obsadit Sues bránu ke Střednímu východu.
Churchill se mezitím rozhoduje vypudit Italy s Afriky a sděluje své záměry generálu Archibaldu Wavellovy armádnímu veliteli na středním východě a severní Africe. Spolu s generálem Richardem O'Connorem, který má na starosti pouštní pluky plánuje Wavell strategii na vytlačení Italů ze SIRI BANANI v Egyptě do Tunisu. Poprvé během Druhé světové války přebírají spojenci iniciativu 9. Prosince začíná operace KOMPAS 4. Indická pěší divize a 7. Britská tanková divize, zahajují útok proti italským pozicím v Sollumu a Sidi Barrani v Egyptě, a berou do zajetí 45 000 nepřátelských vojáků.

 
1941

5. ledna se 6. Australská divize přidává k útoku a nahrazuje Indické vojáky. Spojenecký útok rychle pokračuje, setkává se jen s malým odporem špatně zásobených italských vojenských sil. Churchillovy armády překračující Libyjskou hranici, a přepadají město Bardia, kde berou do zajetí 30 000 Italů. Pro začátek zamýšlejí spojenci převzít kontrolu v Severní Africe, a potom využít svá zařízení jako základnu na útok Itálii a později na Balkán, Rumunska a Bulharska.
22. ledna obsazují britské a australské ozbrojené jednotky Tobruk, a zajímají dalších 35 000 nepřátelských vojáků, toto město s hlubokým přístavem je považováno za životně důležité pro vývoj války. Vojska generála Richarda O'Connora pokračují ve svém postupu na západ podél pobřežní silnice Via Belbia. Obsazují města Gazala, Tmimi a Derna a pochodují k Benghází dalšímu strategickému bodu pro přísun zásob. I uvnitř země v El Mechilli podléhají Italové spojeneckému tlaku. Nejsou schopni najít únikovou cestu ani přímou pomoc a jsou donuceni ke kapitulaci.
7. února podléhají města Benghazi a Kyrenejka, a spojenci zajímají dalších 60 000 nepřátelských vojáků. V obavách z konfrontace s 7. Britskou pěchotní divizí, takzvanými pouštními krysami nařizuje polní maršál Graziani svým vojskům ústup na západ. O'Connorovy muži unavení dlouhým pochodem a bojem zastavují v Marsa El Brega a ve El Alghelia a čekají na zásoby a posily pro svůj další pochod na Tripolis. Britské nejvyšší velení si uvědomuje, že přesun na velkou vzdálenost od zásob paliva by mohl být chybou a rozhoduje zastavit postup a udržet dosažené pozice k obraně Egypta.

Množství spojeneckých divizí, které se účastnily rychlého vpádu, je přemístěno na Etiopskou a Řeckou frontu k posílení tamních vojsk. Nedávno obsazené Libyjské území má být bráněno novými nevyzkoušenými vojenskými silami pod velením generála Philipa Neunera, který nahrazuje O'Connora. Zakopávají se podél první linie mezi městy El Alghelia  a Agebaia. Katastrofální situace italských ozbrojených sil v Severní Africe znepokojuje Hitlera, a jeho nejvyšší velení. Podporuje své plány na obranu francouzských kolonií v Africe s vypuzením Britů z Egypta, což jim otevře cestu k ropě středního východu. Hitler zná Churchillovy plány ze strachu, že by Britové mohly porazit Itálii, a spojenci tak mohly otevřít novou frontu na jihu Evropy, posílá pro uklidnění Mussolinyho zprávu. Máme společného nepřítele Británii a jeden prvořadý úkol, ovládnutí středomoří, Gibraltaru a Stuezu. V důsledku různých analýz je vytvořen DEUTSCH AFRIKA KORPS (Německý Africký Sbor). Jedná se o elitní armádní sbor tvořený motorizovanou pěchotou, dělostřelectvem a pěší divizí, který má pomoci Italům pod velením generála Gariboldiho zástupce Grazianiho. Vůdce těmto brigádám nařizuje působit pouze při obranných misích a pod italským velením. Pro velení těmto speciálním jednotkám je více než po vojenském, spíše politickém zvážení vybrán Erwin Rommel brilantní velitel pancéřových divizí, a autor knihy.(Útoky pěchoty). Rommel přilétá 12. února do Castel na severu Libye. O dva dny později se vyloďují první vojska 5. Lehké pancéřové divize. Leteckou podporu mají zajistit letadla ze Sicílie. Rommel nachází více než 100 000 zdemolovaných a unavených italských vojáků které tři spojenecké divize zatlačily 1 000 km ze El Sidi Banani v Egyptě do Marsa El Bregi a El Alghelia v Libyi. 11. března po přeorganizování vojsk požaduje po netrpělivém Hitlerovi více mužů, ten úkolem pověřil 15. Tankovou divizi a vysílá jí do Severní Afriky Hitler, ale varuje Rommela jakýkoli přesun, který plánuje učinit, musí být odsouhlasen nejvyšším velením. Britové jsou si vědomi německých přesunů, a Rommelova příjezdu do Libye opevnění ve svých pozicích si po vítězství nad Italy věří a jsou přesvědčeni, že si německý generál na čas s jakoukoli akcí, kterou se rozhodne uskutečnit.

Velitel Afrika Korpsu se mezitím musí postavit problémům, kterým čelí jeho muži. První manévry zaměřené na přizpůsobení se terénu, že je poušť‘ samotná opravdu nezvěštným bitevním polem. Písečné bouře paralyzují vojáky a ucpávají motory. Je zde jediná cesta Via Bailbia 2 000 km dlouhá spojující Tripolis a Egypt. Je jasné, že se vojáci Afrika Korpsu i jejich velitel musí ještě co učit. Rommel začíná jednat po svém nezávisle na italském velení. Již počet spojeneckých vojsk, byl snížen přesunem mužů na další fronty, a že jsou unaveni srážkami s Italy. Rommelova strategie bude založena na momentu překvapení, a na využití nepřítelových slabin s využitím všech způsobů klamné strategie a kamufláže. Do 30. března ovládá Rommel detailně informace o slabinách Britských pozic v Kyrenajce, a vysílá proti nim různé formace, aby otestoval jejich sílu. Potvrzuje se slabost spojeneckých linií. V časných hodinách 31.března ozbrojené kolony zahajují svůj postup k Marsa El Brega za podpory ze vzduchu. Překvapení Britové se pokoušeli uzavřít průsmyk El Algheila který umožnily přístup do oblasti Kyrenajky ale síla útoku je nutila k ústupu. Posádka se vzdává na začátku odpoledne. Rommel porušuje Hitlerovi příkazy, když vidí nepřítele ustupovat, a rozhoduje se pokračovat ve svém útoku na Kyrenajku.

Německá iniciativa dělá na Wavella v Káhiře dojem, je přesvědčen, že Rommel nepřekročí poušť‘, ale bude raději postupovat podél pobřeží, a tak nařizuje svým vojskům blokovat mu cestu.
Talentovaný německý stratég ale rozdělil své regimenty do tří skupin. Jedna z nich obsadila 4. dubna Benghazi, 6. dubna obsadily další dvě Msus a Ben Gama. Současně pochodují Italové z divize Breschia na El Mechili a Dernu kde jsou zajati generálové, O'Connor a Nimi. Luftwaffe přebírají vzdušnou kontrolu a bombardují všechny spojenecké linie, čímž si vynucují ústup. Vojenské síly osy obsazují. Tmimi , a pokračují ve svém postupu na obouch stranách přes poušť‘ i podél pobřeží s cílem Tobruk. Řím a Berlín jsou překvapeni, v Londýně jsou v úžasu. Během pouhých pár dní učinily vojenské síly osy pod vedením Rommela velkolepý postup. Vytlačily vyčerpané vojenské spojenecké jednotky z periferie Tripolisu na Egyptskou hranici. Zůstává zde jediná pozice tvrdě bráněná 22. Australskou pěchotní brigádou pod velením generála Leslly Moršeda, a je to Tobruk. Město vlastní jediný hluboký přístav mezi Benghází a Alexandrií. Svědomitě opevněné za italské okupace jsou nyní v rukou spojeneckých vojsk, která jsou zde pevně zabarikádovaná s velkým množstvím střeliva a dělostřelectvem. Tobruk se stal válečnou oázou obklopenou vojsky osy. Churchill sděluje Wavellovi že Tobruk musí být bráněn do posledního muže. Německý generál a jeho vojska mají vážný problém, nemohou pokračovat v postupu bez zásobovacích linií. Tobruk je klíčem k dodávkám a důležitým strategickým místem pro další vývoj války. Rommel si to uvědomuje a jeho muži to potřebují. Obléhání města začíná 10. dubna. V zuřivých bojích pod těžkou palbou ze strany Luftwaffe zadržují Australané útoky osy. Rommel nařizuje útočit ve dne v noci a současně pochodovat do Egypta. 11. dubna obsazuje Bardia a 13. dubna pevnost Capuzzi. 30. dubna se zvyšuje tlak Afrika Korpsu na Tobruk. Obránci odolávají a vkládají své naděje do příjezdu posil připlouvajících na lodích v rámci operace TYGER. 12. května vjíždějí do doků v Alexandrii lodě s 238 tanky, 34 letadly. 15. května zahajuje Wavell operaci BREVITY (Krátký silný útok) je to první operace proti Afrika Korpsu s cílem zastavit obléhání Tobruku. Iniciativa je neúspěšná a provokuje protiútok ze strany Rommela, který podniká na Egyptské území. Na konci května je na obou frontách chvíle klidu. A lodě Královského námořnictva mohou vyložit 84 tun zásob a 16 000 vojáků. Londýnem se však šíří panika a Churchill nařizuje vojenským silám přeskupit se a zahájit protiútok. 15. června začíná generál Wavell ambiciózní operaci Battle X (Válečná sekyra). Jejímž cílem je znovu obsazení Halafaiského průsmyku, ukončení obléhání Tobruku a vytlačení vojsk osy z Kyrenejky. Nové tanky, které posílí, 7. Ozbrojenou divizi mají ale technické problémy a podléhají německým protitankovým střelám. Po 4. dnech těžkých bojů opět Rommelova 5. Pancéřová divize demonstrovala své strategické schopnosti v operaci, kdy se jim podařilo zničit polovinu britských tanků. Britové jsou nuceni k ústupu. Australští vojáci mezitím dále brání Tobruk. Německý generál plánuje zahájit definitivní útok k převzetí města a zasadit vážnou ránu Britské nadřazenosti na námořních trasách.

  
 

Jeho armády však začínají trpět nedostatkem zásob. Kvůli operaci Barbarossa. V důsledku neúspěchu Britského útoku odvolává Churchill znepokojený situací Wavella, a na jeho místo posílá generála Claude Auchinlecka, uteklo 5 měsíců od počátku obléhání Tobruku a jeho obrana stále odolává. Vědom si zoufalé situace vyzívá Churchill generála Claude Auchinlecka k akci co nejdříve. 18. listopadu zahajuje operaci CRUSADER (Křižák). Je to nový spojenecký útok na pomoc Tobruku jejich cílem je nadobro vypudit vojska osy z Afriky.  1 000 tanků pod velením generála Endruw Kaningham a vojáci 30. Armádního sboru útočí na německé tanky v Siedi Rezek. Následující den se otáčejí na severozápad, aby se zde postavily Němcům obléhajícím Tobruk. Mezitím se generál Freibek se svou novozélandskou divizí pokouší obsadit Sollum a 4. Indická divize útočí na Halfajský průsmyk a Sidi Omar. 19. listopadu se Keninghemovým tankům daří prolomit první obrannou linii armád osy a útočí na druhý obraný kruh tvořený italskými tanky. 22. Listopadu právě když to vypadá, že Britové chytí Afrika Korps do pasti, Rommel činní opět sérii taktických změn a zajme 30 spojeneckých tanků a donutí Brity k ústupu k ústupu k Nylu. Britové nyní dostanou rozkaz zaútočit vším, co mají. Rommel činní jednu ze svých mála strategických chyb a přesune všechny motorizované jednotky obléhající Tobruk jako posilu vojskům bránící Halfalu a Sollum. Rychi přeskupuje svá vojska. (RAF) zatím kontroluje vzdušný prostor  a útočí na Rommelova obrněná vozidla. Naštěstí pro britského generála má Rommel problémy s komunikací se svými důstojníky. Jakmile je spojení obnoveno, Rommel se dozvídá, že Britové vstoupili do města Tobruk, že nemá skoro žádné zásoby a žádnou leteckou podporu. Britové mají jasné rozkazy zničit vše, co jim přijde do cesty. Rommel nemá do ledna šanci na posily, proto stále ustupuje. Na konci prosince se Rommel opevňuje v El Agheila odkud před 9 měsíci útok zahájil. Obléhání Tobruku bylo konečně zastaveno.

    Konec první části 1.

Štítky: Rommel
Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a devět