Adolf Hitler

Adolf Hitler
20. duben 1889 - 30. duben 1945

Adolf Hitler se narodil v městečku Branau am Inn v Rakousku, nedaleko Bavorských hranic. Jeho matka se jmenovala Klára Hitlerová, za svobodna Polzlová. Jeho otec se jmenoval Alois Hitler, původně Schnicklgruber.
Hitler se narodil jako čtvrté dítě ze šesti, všichni jeho sourozenci ale zemřeli ještě v dětském věku, až na nejmladší sestru Paulu, která Hitlera přežila o mnoho let (1896-1960)
V roce 1906 tedy v sedmnácti letech se Hitler vydal do Vídně, kde se živil pouze příležitostnými pracemi (maloval reklamní plakáty, prodával kýčovité pohlednice)
V roce 1913 se rozhodl opustit Vídeň, podle jeho slov zkažené město plné marxistů a židů, a přestěhoval se do Bavorského Mnichova. Už od začátku se mu zde líbilo a byl Mnichovem nadšen. Když vypukla první světová válka, tak i přes to že do armády nemohl, tak se přihlásil jako dobrovolník do 16. pěšího záložního pluku u Bavorské armády (Bayerische reserve infanterie regiment Nr. 16). Tam se stal důležitým kurýrem (doručoval rozkazy v zákopech).

V prosinci 1914 obdržel Železný kříž II. třídy a v srpnu 1918 Železný kříž I. třídy, přesto velkou kariéru u armády neudělal, a na konci války byl pouhým desátníkem.
Od roku 1918 pracoval jako informátor vyšetřovací komise druhého pěšího pluku, díky své píli byl jmenován do tiskové informační kanceláře politického oddělení oblastního velitelství. V září 1919 měl za úkol prošetřit činnost malé levicové německé dělnické strany DAP (Deutsche Arbeiterpartei). Tuto stranu založil Anton Drexler a měla něco málo přes 50 členů. Hitler ten večer při proslovu jednoho řečníka pronesl tak ohnivý proslov, že Drexlera oslovil. Drexler mu ten večer nabídl členství ve straně, které Hitler přijal. Po jeho nástupu do strany se začaly dít velké věci, Hitler změnil klubový charakter, začal organizovat shromáždění, na niž vystupoval jako řečník.

V roce 1920 si vzal na starost stranickou propagandu a 24. února ve Fastsaalu (Hofbrauhasu) pronesl "neměných" 25 bodů programu DAP v témže roce byl 7. srpna oficiálně vzat znak NSDAP symbol hákového kříže.

V roce 1921 se Hitler stal jediným šéfem strany NSDAP. V roce 1923 došlo ke sporům s vládou v Berlíně a Bavorskou vládou. Při těchto sporech byla NSDAP Berlínem zakázána. V listopadu se k Hitlerovi přidali (později významné osobnosti) Herman Goring, Rudolf Hess, Ernst Rohm, Alfred Rosenberg a Max von Schneubner-Richter, kteří s ním uspořádali, ozbrojený puč, a Hitler se pokusil večer z 8. na 9. listopadu převzít moc. Bohužel se mu to nepodařilo a byl zatčen a odsouzen k pěti letům za velezradu v Landersbergu, ale 20. prosince 1924 byl podmínečně propuštěn. Ve vězení napsal svou knihu Mein Kampf (Můj Boj). NSDAP byla v roce 1924 velice slabá, jenom díky Hitlerovým skvělým řečnickým schopnostem strana velmi posílila, a stala se jednou z nejsilnějších stran v Německu.

V roce 1932 skončilo Hindenburgovo období, a Hitler se rozhodl kandidovat na prezidenta. V té době měla NSDAP všechny důležité posty v německé vládě. Bohužel ani zde neuspěl, ale podařilo se mu získat post říšského kancléře a tím získal moc. A 30. leden 1933 se stal zlomovým, tehdy byl oficiálně jmenován říšským kancléřem a začíná období neklidu. Hitler se tvrdě vypořádal s opozicí ve straně i mimo ni, k obětem takzvané Noci dlouhých nožů z 29. na 30. června 1934 patřily i velitelé stranické milice SA nebo předchozí kancléř Kurt von Schleicher. Německo začalo zbrojit a Hitler metodu stupňování požadavků a hrozbou agrese dosáhl významných ústupků ze strany západních států. Roku 1938 tak k Německé říši mohl připojit Rakousko a na základě Mnichovské dohody část Československa. Roku 1939 obsadila německá vojska zbytek českých zemí a po dohodě se Sovětským svazem větší část Polska. Napadení Polska však vyvolalo globální válku, v níž bylo Německo zprvu úspěšné. Roku 1940 německá armáda zvítězila nad Francií, následujícího roku  přepadla Sovětský svaz  a postoupila hluboko do jeho území. Od roku 1943 však začala nabývat vrchu Spojenci (druhá světová válka)" Spojenci protistrana a Hitler svými amatérskými zásahy do velení armády situaci ještě zhoršoval. Roku 1944 vyvázl z atentátu, který někteří důstojníci zosnovali, protože chtěli předejít drtivé porážce, k níž se pod Hitlerovým neschopným a fanatickým velením schylovalo. Na jaře 1945 Hitler uvízl v obleženém hlavním městě a 30. dubna spáchal ve svém bunkru sebevraždu spolu se svou družkou Evou Braunovou, kterou si těsně předtím vzal za manželku.