Heinrich Himmler
7.10.1900 - 23.5.1945
V roce 1933 Heinrich Himmler zřídil první koncentrační tábor v Dachau u Mnichova. V následujících několika letech s Hitlerovým souhlasem podstatně rozšířil okruh osob, které byly internovány v těchto táborech.
Himmler vyznával filozofický mysticismus, byl posedlý názory mesmerismu, zajímal se o okultismus, přírodní léčitelství, homeopatii. Současně s tím byl fanatickým rasistou a prosazoval "árijský" mýtus o nadčlověku. Ve své řeči v lednu 1937 Himmler prohlásil, že "neexistuje lepší živý důkaz dědičnosti a rasových zákonů, než koncentrační tábor, kde se nacházejí hydrocefalii, šilhající a deformovaná individua, položidé - nezanedbatelný počet podřadných podlidí." Úkolem německého lidu je "bojovat za likvidaci těchto podlidí všude na světě, kde se sdružují proti Německu, které je jádrem nordické rasy, proti Německu, jádra germánského národa, proti Německu, nositele lidské kultury."
Himmler záhy přeměnil rasovou otázku z "negativního konceptu založeného na antisemitismu" na "organizační princip pro výstavbu jednotek SS". Rasovou teorii v rasovou praxi. Koncentrační tábory se pod jeho vedením staly tábory smrti. "Árijská" nadvláda byla upevňována systematickým a organizovaným vyhlazováním Židů, Slovanů a Rómů v Polsku a Rusku.
Himmler svůj romantický sen o modrookých blonďatých hrdinech uvedl do praxe kultivací elity pomocí "zákonů výběru", na základě kritérií vzhledu, mentálních a fyzických testů, charakteru a ducha. Himmlerovy aristokratické představy vůdcovství mělo být dosaženo úmyslným křížením rasově vybraných jedinců a kombinací jejich charismatické autority s byrokratickou disciplínou. Příslušník SS měl být představitelem nového člověka: bojovníka, správce, učitele a vůdce, aby byl připraven pro kolonizaci východních území. Tato syntetická aristokracie měla být trénována v polozavřené společnosti a podporována nacistickým systémem jako celkem.
Heinrich Himmler proto jako Říšský vůdce SS zavedl princip rasového výběru příslušníků SS a zavedl zvláštní pravidla pro sňatky příslušníků SS tak, aby se zajistilo párování lidí s "vysokou hodnotou". Založil státem řízenou lidskou farmu, "Lebensborn", kde mladé dívky s dokonalými nordickými vlastnostmi byly k dispozici mladým příslušníkům SS za účelem početí dokonalého nordického potomka, který by byl vychováván podle národně socialistického ideálu. Himmler byl posedlý vytvořením rasy "superlidí" pomocí křížení. 29. října 1939 Heinrich Himmler prohlásil, že je povinností německých žen a dívek s dobrou krví přistupovat k mateřství s morální vážností a že by se měly stát matkami dětí vojáků pro další bitvy. Himmler požadoval, aby váleční hrdinové mohli uzavřít druhý sňatek.
Malý, nenápadný muž, vypadající spíše jako bankovní úředník než jako diktátor německé policie, byl kuriózní směsí bizarnosti, romantické fantazie a chladné vědomé výkonnosti. Himmler byl popisován jako muž bez emocí a bez nervů. Ve skutečnosti nesnášel pohled na utrpení a krev a zhroutil se, když byl přítomen popravě stovky východních Židů na ruské frontě. Uvádí se, že po této zkušenosti nařídil, aby popravy Židů probíhaly "lidštějším" způsobem s použitím plynu ve speciálně upravených komorách, které vypadaly jako sprchovací místnosti.
Himmler byl maloburžoazní excentrik, jehož přirozené snobství vedlo k tomu, že umožnil vstup do SS také příslušníkům starých aristokratických rodů. Himmler vyznával primitivní náboženství ve spojení s kosmologickými dogmaty a spojoval příslušníky SS s jejich vzdálenými germánskými předky. Pěstoval romantické představy "návratu k půdě" a německého "branného rolníka", který zušlechťuje půdu na Východě. Na druhé straně byl velmi výkonným tvůrcem racionalizovaných moderních metod vyhlazování. Sám sebe považoval za převtělení předkřesťanského Sasa Jindřicha Ptáčníka. V roce 1936 Himmler zorganizoval oslavu tisíce let od Jindřichovy smrti. Himmlerova osobnost dokonale vyjadřovala všechny rozpory nacionálního socialismu. Pro Himmlera byly jednotky SS spojením starého řádu Teutenských rytířů s novou aristokracií Herrenvolk na základě tradičních hodnot cti, poslušnosti, odvahy a věrnosti.
Příslušníci SS brzy tvořili privilegovanou kastu nacistické imperiální politiky v Evropě a stali se jádrem nového státního aparátu, který brzy prorostl celou společností a ovlivnil život všech obyvatel ve Třetí říši. Himmler do jednotek Waffen-SS začal přijímat "árijce" jiných národností, aby tak přispěl k vybudování "Německé říše německého národa", která měla být založena na feudálních principech vládnoucí kasty.
Koncem 30. let 20. století se myšlenka Velké germánské říše stala pro Himmlera reálnější, když Himmler dosáhl vrcholu moci. V říjnu 1939 ho Adolf Hitler jmenoval Říšským komisařem pro upevnění německého území (Reichskommissar für die Festigung des Deutschen Volkstums). Himmler tak získal absolutní moc nad nově anektovaným územím v Polsku. Touto funkcí Himmler zodpovídal za návrat německých obyvatel na neněmeckém území zpět do Říše. Vypracoval plány na záměnu Poláků a Židů na území Polska německými obyvateli (Volksdeutche) z baltických zemí a dalších částí vně Polska. Během jediného roku více než milión Poláků a 300 tisíc židů bylo odsunuto na východ. Himmler informoval příslušníky jednotky SS-Leibstandarte Adolf Hitler, že "je mnohem snazší ve většině případů jít společně do bitvy než potlačovat překážející populaci lidí nižší kulturní úrovně, provádět popravy, transportovat tyto lidi pryč nebo násilně vystěhovat plačící a hysterické ženy."
Bylo Himmlerovým velkým úspěchem, že dokázal příslušníky SS přesvědčit svým apokalyptickým "idealismem" o tom, že nemají žádnou vinu ani zodpovědnost za masové vyvražďování tisíců lidí a že dokázal o této nevině přesvědčit i sebe.
4. října 1943 Himmler hovořil k velitelům SS v Poznani. Mimo jiné uvedl, že příslušník SS musí být čestný, mravný, věrný a kamarádský k příslušníkům naší vlastní krve, ale nikdy k nikomu jinému. Co se stane s Rusy, co se stane s Čechy, je naprosto lhostejné. Děti dobré německé krve je třeba zachránit a umístit v Německu. Zda ostatní lidé žijí v přepychu nebo umírají hlady Himmlera zajímá jen potud, pokud slouží německé kultuře. Na smrti vyčerpáním deseti tisíc ruských žen při kopání tankového příkopu Himmlera zajímá jen to, zda je tento tankový příkop pro Německo dokončen. Němci jsou jedinými skutečnými lidmi na světě a stejně jako se chovají slušně ke zvířatům, chovají se slušně k těmto lidským zvířatům, ale bylo by zločinem proti vlastní krvi se kvůli nim trápit a předávat jim své myšlenky. Himmler upozornil, že o odsunu Židů a hromadném vyhlazování židovské rasy nesmí příslušníci SS nikdy hovořit veřejně. Většina z příslušníků SS již viděla stovky, tisíce mrtvol pohromadě. Přesto, kromě výjimek lidské slabosti, musí příslušníci SS zůstat slušní. V tom spočívá jejich tvrdost. V letech 1940 až 1941 Heinrich Himmler formuloval základy východního generálního plánu (Generalplan Ost) a v roce 1941 byl Hitlerem pověřen „konečným řešením židovské otázky“. V roce 1943 byl jmenován Ministrem vnitra.
V únoru 1944 mu byla podřízena armádní zpravodajská služba a 20. 7. 1944 byl jmenován velitelem týlové armády. Z této pozice pod něj spadalo potlačení varšavského povstání. Himmler je osobně zodpovědný za masakry, které německé jednotky ve městě rozpoutaly. Na jeho příkaz nerespektovaly Ženevské konvence a masově vraždily bez rozdílu zajaté bojovníky i ošetřovatelky, jakož i všechny civilní obyvatele (muže, ženy, nemluvňata).
23. 5. 1945 Heinrich Himmler po odhalení totožnosti v britském zajetí spáchal sebevraždu kyanidem.
V tajných dokumentech britské zpravodajské služby v Londýně byly nalezeny záznamy o tom, že se Himmler koncem války pokusil získat politický azyl pro sebe a 200 předních nacistů výměnou za 3500 Židů v koncentračních táborech. Podle dokumentů byli vězni z jednoho koncentračního tábora odesláni do Švýcarska ve dvou nákladních vlacích.
2024 ©