Hermann Göring
12. leden 1893 – 15. říjen 1946
Říšský polní maršál Hermann Göring se narodil 12. ledna 1893. Jeho otec byl Dr. Henrich Ernst Göring, který se podruhé oženil s mladou Franciskou Tiefenburkovou. Jeho kmotrem byl Dr. Hermann rytíř von Epenstein, napůl Žid. Ten k sobě vzal celou rodinu Göringových, protože Franciska byla jeho milenka. Mládí tedy Hermann Göring strávil na hradě Veldestein a zámku Mauternhof. Zde také projevil svou zálibu v barokním a renesančním umění. Radši byl na hradě než a ve škole, a tak vykazoval pouze průměrné znalosti. Teprve na vojenské akademii v Berlíně-Lichterfelde se projevil jeho nesmírný temperament. Tuto prestižní císařskou kadetku ukončil v roce 1911 s výbornou známkou. Poté tedy oblékl císařskou uniformu, která mu otevřela dveře do berlínské společnosti.
Po vypuknutí první světové války se přihlásil k císařskému letectvu. Složil pilotní zkoušky a od roku 1916 se účastnil vzdušných soubojů. Brzy získal statut esa a 2. června 1918 obdržel za 18 uznaných vítězství nejvyšší německé vyznamenání - Pour le Meriete. Na konci války dokonce velel slavné jednotce "rudého barona". Zde také prožil konec války. Po vyhlášení příměří nemohl unést tíhu porážky a přísahal, že jeho hodina ještě nadejde. Po válce nemohl působit jako armádní pilot, protože smlouva z Versailles zakazovala novému německému státu vlastnit letecké síly. Proto tedy Göring odlétl do Švédska, kde si našel první manželku, kterou miloval po celý život, Carin von Kantzow. Podle jména je patrné, že pocházela ze šlechtického rodu a přestože měla manžela a syna, utekla s Göringem do Německa. V roce 1922 se s ní Hermann oženil.
Jednoho dne roku 1922 se v Německu v Mnichově setkal s Adolfem Hitlerem, který právě pronášel jeden ze svých prvních projevů. Göringovi se tento muž, který sliboval zrušení Versailské smlouvy zalíbil a uzavřel s ním přátelství, jež mělo trvat téměř po celý jeho život. Göringa nezajímal program Hitlerovy strany ani rasová politika, ale osoba Adolfa Hitlera, kterému pomáhal otevírat dveře v salónech německé šlechty nesouhlasící s německou republikou. 9. listopadu mělo v ulicích Mnichova dojít k rozhodnutí. Mnichovem pochodoval zástup mužů z SA a v přední řadě kráčeli Hitler, Göring a generál Ludendorff. Před Feldherrnhalle však stála připravená zemská policie, která začala brzy na pochodující nacisty střílet. Göring byl zasažen do kyčle a nemohl vstát. Jeden SA-man mu pomohl pryč a poté Göring se svou manželkou utíká do Rakouska, kde se mu dostalo lékařského ošetření a kde také nebyl trestně stíhán za pokus o puč jako Hitler v Německu. Při léčení Hermann dostal na utišení bolestí svou první dávku morfia.
Do Německa se mohl vrátit až v roce 1927 a zde musel začínat opět téměř z nuly. Díky svým kontaktům ve společnosti se mu podařilo získat na stranu nacistů mnoho bankéřů a průmyslníků, kteří přispívali straně NSDAP. Stal se členem německého parlamentu a podplacením Hindenburgova syna Oskara získal post prezidenta Německa pro Hitlera. Po převzetí moci nacisty 30. ledna 1933 dostal Göring funkci ministra bez portfeje a pruského ministra vnitra. Jako tajný úkol od Hitlera dostal rozkaz vybudovat nejsilnější letectvo na světě. Protože pod Göringovo velení spadala německá tajná policie (Gestapo) a i policie tak zavedl tento Hitlerův obdivovatel a druhý muž ve státě mimořádný teror vůči židovskému obyvatelstvu i proti lidem nesouhlasícím s režimem. 27. února shořela budova říšského parlamentu - Reichstag - a od té doby byl rozpuštěn.
Nyní Göring rozpoutal v Německu peklo na zemi. Založil převýchovné tábory (koncentrační tábory) pro politicky nespolehlivé, kde bylo na konci července 1933 umístěno 27 000 lidí. Na novém ministerstvu letectví si nechal vybudovat aparát s 3 000 zaměstnanci, aby mohl sledovat německé veřejné mínění a zákulisí německých pohlavárů. Díky tomu vždy dobře věděl na jakou stranu se má přiklonit. V době tzv. anšlusu Rakouska to byl v podstatě on, kdo tahal za nitky a ne Hitler. On zajistil anexi Rakouska. Poté však nechtěl tak rychlé obsazení Sudet a zbytku Československa. Při útoku na Polsko se však plně snažil podpořit německé pozemní jednotky nově vybudovaným letectvem (Luftwaffe).
Po Polsku následovali Francie, Holandsko, Belgie a Lucembursko. Nakonec měl být uzavřen mír mezi Německem a Velkou Británií. To byl ale omyl, protože Britové mír nechtěli. Proto Göring spustil nálety Luftwaffe na britská letiště a důležitá průmyslová i historická města Velké Británie. Zde se však jeho letectvo vyčerpalo a ze ztrát, které utrpělo v bitvě se nikdy nevzpamatovalo a při útoku na SSSR zazářilo naposledy. Již v roce 1942 Göring tvrdil, že Německo válku nevyhraje. Místo aby se věnoval Luftwaffe, však sbíral a kradl veškeré zajímavé obrazy, sochy a ostatní umělecké předměty, které shromažďoval na svých sídlech. Jeho nová manželka, se kterou se oženil 10. dubna 1935, měla stejnou zálibu a Göring si nechal postavit obrovité sídlo Karrenhalle. Zde shromáždil obrovské množství uměleckých předmětů z celé Evropy, které sem proudily ve speciálních vlacích z okupovaného území.
Po prohraných bitvách a selhání Luftwaffe v letech 1943-1944 postupně upadal v Hitlerovu nemilost. Mezitím byl již úplně závislý na morfiu. Každý den musel dostat svoji dávku. 20. dubna 1945 přijel do Berlína na Hitlerovy poslední narozeniny a snažil se vůdce přesvědčit, aby z Berlína unikl, dokud je čas. Hitler ale odmítl a s Göringem se ne zrovna přátelsky rozloučil. Podle ustanovení Hitlera z 30. let se Göring měl stát jeho zástupcem, ale Göring si vše pokazil a byl zbaven všech funkcí a vyznamenání. 7. května 1945 padl Göring do rukou americkým vojákům. V roce 1946 se měl hájit před soudním tribunálem v Norimberku. Zde popíral všechnu osobní vinu na vyvražďování Židů a odpůrců režimu. Byl odsouzen k oběšení, ale nějakým způsobem se mu podařilo dopravit do cely ampulku s kyanidem a 15. října 1946 spáchal Hermann Göring sebevraždu.
2024 ©