Winston Churchill
30. listopad 1874 - 24. leden 1965
Narodil se na zámku Blanheim nedaleko Woodstocku. Jeho otec se jmenoval Randholph Churchill, a byl politikem. Winston Churchill byl pokřtěn 27. prosince 1874 v Blanheimské kapli. V roce 1875 se celá rodina přestěhovala do Londýna. Winston byl v sedmi letech vyslán na školu v St. James. Tam však strávil pouze 2 roky. Učení ho vůbec nebavilo a neměl pro ně pochopené. Jeho rodiče se tedy rozhodly malého Winstna poslat na jinou školu, konkrétně do Bringhtonu. Bohužel ale ani zde ho učení neuchvátilo a po chvilce zněj, byl propadající žák. Tak to pokračovalo i na škole Harrow.
V 18 letech (1893) se Churchill rozhodl pro vojenskou akademii, a tak se tedy vydal do Sandhurstu. V lednu 1895 mu otec umírá, avšak jeho vojenská kariéra vypadala velice slibně a v březnu téhož roku se stává poručíkem 4. Husarského pluku. Dále v listopadu mu připadne funkce vojenský dopisovatel na Kubě.
Poté tráví celý rok 1886 v Indii, kde bojoval proti vzbouřencům. Rok poté 1887 se
zúčastní, Kitchenerovy expedice v Súdánu. Právě v těchto letech se u něj objevil talent pro psaní, právě po Kitchenerově konferenci, napíše mladý Winston knihu. V psaní měl zálibu, navíc to pro něj, byl příjem finančních prostředků.
Skutečný začátek jeho politické kariéry, se datuje v roce 1899, tehdy kandidoval za konzervativce do dolní směvovny, a i když se mu to nepodařilo tak nemusel smutnit, protože právě o rok později byl úspěšný. Tímto mladý Churchill vstoupil do politiky tedy ve 25 letech. Po krátké době si ale uvědomil, že konzervativci už nejsou, co bývali, a tak, a tak se rozhodl naprosto nečekaně, vystoupil od konzervativců a vstoupil k liberálům. Jeho takzvaně aktivní politika začala po roce 1906, protože liberálové vyhrávají volby, a on se stává nejdříve zástupcem ministra kolonií a později v roce 1908 dokonce ministrem obchodu. To není ani zdaleka vše dva roky nato tedy 1910 se stává ministrem vnitra, a rok poté 1911 ministrem námořnictva. Nesmíme zapomenout, že v roce 1908 se oženil s půvabnou Clementine Ogilva Horierovau.
Jako ministr námořnictva viděl spoustu nedostatků. Během války vypracoval návrh na porážku Turecka. Tento útok nakonec proběhl v březnu 1915, ale skončil masakrem. Tímto neúspěchem byl zpečetěn osud liberální vlády. To znamenalo pro Churchilla konec ve vládě. Po tomto vyhazovu se Churchill rozhodl přihlásit do armády, kde působil jako major. V roce 1916 se vrátil do směnovny, a byl povýšen na plukovníka. Zpátky do vlády se vrací 1917, kdy se stává ministrem výzbroje. Churchill v roce 1924 přechází od liberálů zpět ke konzervativcům. Za ně usedl jako ministr financí, kde vydržel Churchill celých 5 let, poté přešel do opozice. Brzy se však vrátil a to v roce 1931. Tentokrát ale nezískal žádnou funkci tak měl alespoň čas na své koníčky a děti a to až do roku 1937.
Když vypukla válka, znamenalo to zhroucení Chamberlainovy politiky a při sestavování nového válečného kabinetu byl do něj přizván Churchill. Opět se stal ministrem námořnictva, vypracoval útok na Norsko. Ten jako na Turecko skončil fiaskem. V květnu 1940 Chamberlain odstoupil, a ještě ten den se Churchill stal ministerským předsedou.
Po nástupu, se snažil si upevnit moc. A tak se jmenoval ministrem obrany. Jeho nejvýznamnějším obdobím byla doba bitvy o Británii, Kdy svůj národ vzdorovitě vedl proti zuby ozbrojené německé armádě. Také se snažil navázat kontakt s USA. V letech 1941-1942 Británie ztratila Indii, Tobrúk .
Po vstupu USA do války se situace zlepšila, a po bitvě u Stalingradu se válečné štěstí obrátilo proti němcům. Také pomohlo to, že Britové rozluštily kód Enigma.
Po skončení druhé světové války, byl Churchill stále poslanec a pracoval v opozici. V roce 1951 se stal naposled předsedou konzervativní vlády, kde setrval do roku 1955.
Během tohoto období bohužel prodělal spoustu nemocí a mozkových mrtvicí. A proto v dubnu 1955 z politiky definitivně odchází.
Když se začal věnovat cestování a svým přátelům tak ho stále více pronásledovaly nemoci a na jednu z nich 24. ledna 1965 zemřel.
Výrok Winstona Churchilla
13. května 1940
V pátek večer jsem obdržel pověření Jeho Veličenstva vytvořit novou vládu. Bylo zjevným přáním a vůlí parlamentu a národa, že by měla být vystavěna na co nejširší základně a zahrnovat všechny strany, ty, které podporovaly minulou vládu, a také strany opoziční. Dokončil jsem nejdůležitější část tohoto úkolu. Byl vytvořen válečný kabinet o pěti členech, reprezentujících, s opozičními Liberály, jednotu národa. Tři lídři strany souhlasili, že jsou k dispozici, ať už pro válečný kabinet, nebo pro vysoké funkce ve výkonné moci. Byly obsazeny posty ve třech branných složkách. Bylo nezbytné, aby to bylo učiněno v jeden jediný den, kvůli krajně naléhavé situaci a překotnosti dění. Mnoho dalších pozic, klíčových pozic, bylo obsazeno včera, a dnes večer doručím další seznam Jeho Veličenstvu. Doufám, že dokončím výběr hlavních ministrů během zítřka. Vybrání ostatních ministrů obvykle trvá o něco déle, ale věřím, že až se Parlament sejde znova, tato část mého úkolu bude hotova a vláda bude po všech stránkách kompletní.
Považoval jsem v národním zájmu za nutné navrhnout, aby se Sněmovna sešla dnes. Pan předseda sněmovny souhlasil a podnikl potřebné kroky, ve shodě s pravomocemi jemu udělenými rezolucí Sněmovny. Na konci dnešní schůze bude navrženo odročení do úterka 21. května, samozřejmě s možností dřívějšího svolání, bude-li to nutné. Povinnosti na tento týden budou poslancům oznámeny při nejbližší příležitosti. Nyní vyzývám Sněmovnu veškerou vahou svého jména, aby vyjádřila svůj souhlas s podniknutými kroky a vyslovila nové vládě důvěru.
Vytvořit vládu této důležitosti a komplexnosti je samo o sobě vážným závazkem, ale musíme si uvědomit, že stojíme na prahu jedné z největších bitev historie, angažujeme se na mnoha místech v Norsku a Holandsku, že musíme být připraveni ve Středomoří, že pokračuje letecká bitva, a že musí být vykonáno ještě mnoho příprav zde, doma. Za této krize mi doufám bude prominuto, když během dne neoslovím Sněmovnu. Doufám, že všichni mí přátelé a kolegové, či bývalí kolegové, které postihne tato politická rekonstrukce, že všichni ji přijmou, všechno přijmou, i přes nedostatek obvyklých procedur, bez kterých je nutno jednat. Řekl bych Sněmovně, jako jsem řekl těm, kdo se stali členy nové vlády: "Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot."
Máme před sebou těžkou zkoušku, nejbolestnější ze všech. Máme před sebou mnoho, mnoho dlouhých měsíců boje a utrpení. Ptáte se, co je naší politikou? Odpovím: vést válku na moři, na zemi a ve vzduchu s veškerou naší mocí a veškerou silou, kterou nám Bůh může dát; vést válku proti obludné tyranii, nejtemnějšímu a nejžalostnějšímu seznamu lidských zločinů v dějinách. To je naše politika. Ptáte se, co je náš cíl? Mohu odpovědět jediným slovem: Je to vítězství, vítězství za každou cenu, vítězství navzdory veškeré hrůze, vítězství, jakkoli dlouhá a těžká cesta k němu může vést; protože bez vítězství nepřežijeme. To si musíme uvědomit; nepřežije Britské impérium; nepřežije to vše, co Britská říše symbolizovala, nepřežijí potřeby a podněty naší doby, která nutí lidstvo, aby se hnulo kupředu, k svému cíli. Ale já se ujmu svého úkolu s optimismem a nadějí. Jsem si jist, že lidstvo nestrpí, aby naše věc neuspěla. V tento čas se cítím oprávněn požadovat pomoc všech, a říkám: "Pak tedy přijďte, a postupujme společnými silami.