Šalamounovy ostrovy 1942
Pět měsíců po Pearl Harboru pokračovaly Japonci v dobývání Tichomoří. Jejich posledním ziskem se stal Guadalcanal součást Šalamounových ostrovů. Guadalcanal má rozlohu 5 000 kilometrů čtverečních, většinu pokrývá hustá džungle. Japonci však z ostrova ohrožovali Austrálii. Z letecké základny by nepřítel mohl bombardovat, a přerušovat plavbu spojenců mezi USA a Austrálií. V červenci 1942 Američané zjistili, že Japonské císařské námořnictvo na severním výběžku ostrova zahájilo stavbu letiště. Na Nový Zéland vzdálený 3 500km dorazila americká námořní pěchota. Novozélanďané Američany vítali, protože zhatily Japonsku případnou okupaci. 1. Námořní divize se vydala na Šalamounovy ostrovy, a měla dobýt Guadalcanal a Tulagi. Během dvou týdenní plavby k Šalamounovým ostrovům probíhalo cvičení, které mohlo být na lodi uskutečnitelné, ale jen teoreticky, a brzy budou vrženi do boje.
Pátek 7. srpna 1942 začali Američané ostřelovat ostrov Guadalcanal, připravují si cestu pro vylodění. Poprvé v Tichomořské válce vstupují Američané na území okupované Japonci. Na ostrov je vyloděno 11 000 mužů. Podle zpravodajců se na ostrově nachází 5 000 Japonců, ale ve skutečnosti jich bylo jen 2 000 a pouze 240 bylo ozbrojených.
Hlavní cíl Guadalcanal je na dosah, námořní pěšáci se vylodily téměř bez odporu. Japonci nepřipravení na invazi, však tuto část ostrova opustily. Japonci ostřelovali Američany z minometů, a děl, ale Američanům se je podařilo vyhnat, a ostrov obsadit. Během prvního dne na ostrově Američané snadno obsadili letiště, nazvali jej Handersonovo letiště, podle pilota námořní pěchoty sestřeleného v bitvě o Midway. Japonci chtěly udeřit rychle, a získat zpět ostrov. Japonci ovládali moře a vzduch kolem Šalamounových ostrovů, proto tam ze svých základen vyslali lodě, letadla a vojáky.
Na Američany útočily bombardéry. Noc po vylodění Američanů připluly po úzkém průlivu Japonské válečné lodě. Tentokrát byly překvapení Američané, Japonci zahájily útok a zabily přes 1 000 Američanů, byly potopeny 4 těžké křižníky, zničen byl 1 torpédoborec po Pearl Harboru to byla nejhorší rána Americkému námořnictvu. Stavební služba námořní pěchoty pomáhala hořčičně budovat letiště. Ve dne je Japonci bombardovaly, ale 12. srpna bylo letiště konečně hotovo. Americká letadla pak bránila Japoncům ve vylodění posil, když však padla tma Japonské křižníky a torpédoborce pravidelně proplouvaly průlivem, a při tom se nakonec japonské posily na ostrov dostaly.
Dva týdny po americkém vylodění, se Japonci pokusily o první pokus o získání letiště. Útok je sebevražedný. Čtyřnásobná převaha Američanů odřízla téměř 1 000 Japonců. Japonci však shromaždovali síly k dalšímu útoku na Handersnovo letiště. Japonci se domnívaly, že ostrov získají zpět do 6 týdnů. Po třech týdnech byli Námořní pěšáci předsunuti na Guadalcanalu, a musely si dávat pozor na snipery. Japonci, Američané musely bojovat proti společnému nepříteli, a tím byla malárie. Mezi příznaky patří zimnice, neovladatelný třas a vysoká horečka. Byl nedostatek chininu, zdravotníci rozdávali pouze pilulky, které malárii brzdily. Jen za první měsíc vyřadila z boje přes tisíc námořních pěšáků, v dalších měsících bylo 8 000 vojáků hospitalizováno, ale naštěstí jen tři případy byly smrtelné. Do skončení bitvy o Guadalcanal zemře na nemoci 9 000 Japonců. Zpravodajci námořní pěchoty významně podcenily počty posil, které vyslaly Japonci na Guadalcanal, 700 námořních pěšáků proto muselo bojovat proti více než 2 000 skvěle vycvičených Japonců.
12. září útok se pomalu rozbíhá. Obě strany sou tak blízko, že palba může snadno zabíjet ve svých vlastních řadách. Celou noc, a celý den vykonávaly Japonci krátké útoky na americké pozice. Námořní pěchota neměla dostatek mužů, aby odrazila další, ale nedalo se nic dělat, jiná možnost nebyla. Pondělí 14. září Japonci měly pořád dostatek vůle, a zahájily, generální útok.
Americká obrana začínala povolovat. Námořní pěchota se stáhla do poslední opevněné pozice na hřeben pouhých 1 000 metrů od letiště. Pak proti nepříteli vrhla vše, co měla kdys pozici. Japonci tak mohutnému tlaku neodolali, bitva o hřeben skončila. Historie mu dala název Krvavý hřeben. V prosinci 1942 vystřídala první divizi námořní pěchoty armáda, pro téměř 2 000 amerických bojovníků byl Guadalcanal jejich první a poslední bitvou.