Povstání v Praze

Praha 1945

Píše se rok 1945 z východu nezadržitelně postupuje Rudá armáda a ze západu spojenci. My si povíme něco o posledních květnových dnech, posledních dnech války v Evropě. 
30. Dubna kdy je už osvobozeno, ale poničeno Brno se svět dovídá o sebevraždě Adolfa Hitlera a to i Pražané. Tato zpráva vyvolala velké povzbuzení prakticky každý to chtěl mít černé na bílém.
Skupinky potulujících se neozbrojených německých vojáků začala utíkat na západ, v domnění že padnou do spojeneckého zajetí. K útěku využívali prakticky vše auta, kola, vlaky a dokonce i parníky na Vltavě.
Již 4. května pražané vycítily blížící se konec a začaly s odstraňováním německých nápisů. Všude se začali objevovat Československé a Spojenecké vlajky, které lidé celou válku skrývali, 5. května se v ulicích objevují ozbrojení němci, a na některých místech již už dochází k prvním zúčtováním s nacistickými kolaboranty. 
Na Frankův rozkaz obsazuje Schutzpolizei Václavské náměstí, ale němečtí vojáci jsou velmi nejisti a tak to dlouho netrvá a vracejí se do kasáren. Teprve teď propuká skutečná radost a touha alespoň symbolicky si to s nacismem vyřídit.
Lidé zpívají, trhají obrazy s Hitlerem a strhávají německé symboly. K. H. Frank mezitím jmenoval novou vládu a chystal se v rozhlase vyhlásit jakousi Československou republiku, ale na to bylo již příliš pozdě.
Půl hodiny po poledni se začalo ozývat volání o pomoc z Pražského rozhlasu. V mžiku bylo vyslyšeno! Desítky až stovky pražanů se vydalo k rozhlasu a to jak se zbraněmi tak bez nich. Na ulicích byli zatýkáni první němci ostatní se zabarikádovali v budově. Bojem o rozhlas začíná ozbrojené povstání. V okolí rozhlasu padlo spoustu občanů, stávali se snadným terčem pro německé snipery. Do povstání se hned od počátku zapojilo také české četnictvo. Němci se nakonec stáhly do sklepů, kde již neměly šanci.
První boj povstání byl vítězně dobojován. Do vězení putuje i český kolaborant Kříž. Povstání nabývá na intenzitě a to nejen v Praze, ale také v ostatních městech. Povstalců stále přibývalo a dokonce se jim podařilo získat nový ještě nedokončený tank z ČKD, a místo hlavně Panzerfaust. Kasárny Jiřího z Poděbrad jsou již také v českých rukou, a jsou zajišťovány další a další sklady zbraní. Spousta dalších občanů se hlásí k obraně Prahy.
V české Národní radě, která se ujala řízení povstání, vedou se ostré politické boje, a to nejenom o jednotlivé akce, ale vůbec o charakter květnové revoluce. Mezitím se po opakovaných výzvách z českého rozhlasu vypravují na pomoc Praze dobrovolníci z širokého okolí. Nejvíce se činily železničáři, kteří dokázali němcům sebrat celé obrněné vlaky.
Odpoledne nabídly němci poprvé kapitulaci, byl to ale pouhý trik stejně tak Frankovo večerní vyjednávání. Znovu se střílelo. Co se bude dít dále, co přinese neděle 6. Května nikdo netušil. Všichni se připravovali na německý nápor. Vznikaly barikády ze všeho, co bylo po ruce. Vzniklo na 1600 barikád vyrostlo během krátké doby po celém městě. Zatím co pražané čekají na barikádách, až se objeví nepřítel, do Plzně v západních a jižních Čechách, přijíždějí americké jednotky 3. Armády generála Pattona. Američané by chtěly pokračovat dál k Vltavě a Labi, ale sovětské velení důrazně protestovalo a tak dodrží předem dohodnutou linii (Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice)
Na druhý den se do Prahy bez problémů dostali američtí vyjednavači. Němci, kteří houfně utíkali z Prahy jsou už téměř u cíle u Američanů. Sedmého května ráno podepsalo Německo v Remeši kapitulaci, ale v Praze se bojuje se stále větší intenzitou. Německé tankové divize útočí na pražská předměstí (Kobylisy, Liben, Hloubětín) pronikají na Palmovku. Do Karlina na Žižkov a k večeru až k nádraží Těšnov. Střed města ale stále ovládají povstalci. Němečtí SS se dopouštějí hromadných vražd i spolu s Hitlerjugend. Němečtí cihlové jsou zatíkáni a shromaždováni ve školách, tělocvičnách atd. Sedmého května odpoledne se v ulicích objevili zvláštní vojáci, uniformami připomínali Němce byly to však Rusové dobrovolníci, Vlasovci jak se jim říkalo. Pohybovaly se v samém středu města. Národní rada jejich pomoc odmítla a po válce byla tato epizoda vyškrtnuta z dějin.
Osmého května však generál Gunačenko nařídil ústup směrem na Příbram. Většina těchto vojáků byla popravena. 8. Května ráno přichází vojenský velitel Prahy generál Pusen jednat o kapitulaci. Jednání je ale neúspěšné a poté němci rozpoutají pravé peklo.
Z děl na Letecké pláni ostřelují Prahu, a bombardují ji z letadel. Bojuje se na mnoha místech v Dejvicích, Pankráci či Žižkovu. Další popravy, postřílení rukojmí na Pražačce. Německé bomby způsobily spoustu škod v dosud nedotčeném středu města. Na Staroměstské náměstí pronikly tanky. Radnice, kterou však tanky zapálily se stala realitou. 8. Května kolem poledne přicházejí němci definitivně podepsat kapitulaci. Podmínky kapitulace umožnily němcům volný odchod na západ. S nimi utíkal i K. H. Frank, v Rokycanech byl však odhalen a zajat Američany. Jednotky Wehrmachtu byly již bez zbraní vyváděny ven z Prahy. Němci nám uklízely Prahu. Jedním z nejkrásnějších okamžiků povstání je vysvobození Oldřicha Nového z koncentračního tábora. 9. Května ráno přijíždějí do Prahy první Ruské tanky………… Praha je svobodná a Pražané jásají.