Stalingrad 1942-43
23. srpen 1942 7:30
V Kalachi na řece Donu se vojáci 16. tankové divize připravovali k postupu, přes step která ležela před nimi. Jejich tanky byly předvojem obrovské německé síly na východoevropském válčišti. 250 000 německých vojáků německé 6. armády. Během předchozích dvou měsíců se vojáci 6. armády probojovali přes rozlehlé stepy jižního Ruska. Jejich cíl se nyní nacházel ve vzdálenosti pouhých 70km. Byl to Stalingrad. Sovětské vrchní velení se všemožně snažilo, aby německý útok zastavilo, ale všechny Sovětské obranné linie byly postupně prolomeny. Situace Rudé armády byla natolik zoufalá, že vojáci byli do boje vysíláni beze zbraní.
Dobití Stalingradu se podle Adolfa Hitlera mělo stát prvním krokem k definitivní sovětské porážce. Plán, podle něhož mělo bít realizováno, byl označen jako operace BLAU. Dvě silná německá uskupení měla zničit sovětská vojska v Donu. Poté mělo jedno z nich střežit levé křídlo a Stalingrad, zatím co druhé se mělo vrhnout na jih a zmocnit se sovětských ropných polí u Caucasusu. Získání těchto ropných zdrojů by ochromilo sovětský válečný mechanismus a poskytlo pohonné hmoty pro další německou expanzi. Německý letecký průzkum hrál hlavní roly při odhalování sovětských obranných linií, jež měly zastavit německé tankové kolony. Tanky 16. tankové divize postupují ke Stalingradu 30km před městem se je snaží zastavit Sovětská armáda. Palba německých tanků drtí sovětské obranné linie. Tankové posádky však pomalu zjišťují, že bitva, ke které se schyluje, bude strašnější než cokoli před tím. Předvoj 6. armády se nachází pouhých 10km od severních předměstí Stalingradu. Město se táhlo asi 35km podél západního břehu Volhy a bylo typickým sovětským městem.
I když bylo domovem 600 000 obyvatel, šlo v prvé řadě o významné středisko zbrojního průmyslu. Obrovské továrny zde vyráběly tanky, děla, střelivo. To však nebil hlavní důvod, proč je Adolf Hitler vybral za cíl. Hitler si totiž byl vědom, že Stalingrad je symbol. Chtěl město dobít, protože se jmenovalo Stalingrad. Ve Stalingradu bylo mobilizováno veškeré obyvatelstvo. Mladí, i staří kopali, zákopy v době kdy německé tanky obkličovali město. Navzdory všem předchozím neúspěchům všichni věřili, že se město podaří udržet.
14:00
Přes tisíc letadel podporuje německý útok. Když se tanky přiblížily k severnímu předměstí, bombardéry útočily, vlna za vlnou. Stalingrad se stal peklem na zemi. Tisíce civilistů byly zabity nebo zraněni, ti co přežili, se ukryly ve sklepích a v jeskyních přímo na břehu Volhy.
16:00
Jednotky 16. tankové divize pronikly na Stalingradské předmostí Rino. Postup z Donského předmostí jim trval pouhých 12 hodin. Odtud již viděly řeku Volhu.
25. srpna 1942 13:00
Ve Stalingradu byl vyhlášen stav ohrožení.
30. srpna 1942 13:00
Hlavní síly 6. armády překročily u Kalachi řeku Don a postupovali za svými tanky. V cestě jim stálo necelých 40 000 sovětských vojáků. Zoufalý odpor sice německý postup zpomalil, ale nakonec německé tanky sovětský odpor před Stalingradem zničily.
12. září 1942 10:00
Německé jednotky se připravují na vstup do Stalingradu. Situace Rudé armády se zdá bít beznadějná, ale právě v tomto okamžiku Stalin přikazuje: Ani krok zpátky!
13. září 1942 07:45
Dvacátý první den bitvy o Stalingrad, asi 250 000 vojáků německé 6. armády překonalo 800km stepi a došlo k branám Stalingradu. Město bránilo jen 20 000 vojáků sovětské 62. armády. Zdálo se, že Stalingrad je odsouzen k zániku.
Mezi hlavní cíle patří obrovské obilné silo na jihu, hlavní Volšské přístaviště a vysoký kopec na severu označovaný jako Maymáhova mohyla. Novým velitelem 62. armády se stává generál Vasilij Ivanovič Čujkov.
S pouhými 20 000 vojáky a 60 tanky měl ubránit město dlouhé téměř 40km. Zdálo se to bít nemožné. Silný německý útok prolomil sovětskou obrannou linii a pronikl k hlavnímu nádraží poblíž přístaviště. Nádraží však bránila elitní jednotka vojsk lidového komisariátu vnitřních věcí (NKVD). Došlo k vražednému střetu a v průběhu 2 hodin nádraží třikrát změnilo majitele. Čujkovovi vojáci byly pod tlakem podél celé obranné linie, ale systematické ničení města pracovalo proti útočníkovi. Němci snad doufali, že bombardováním v Stalingradu vyhrají.
14. září 1942 08:00
Boje na severu se soustředili do prostoru Maymájovy mohyly. Vojáci NKVD zoufale bránili své pozice proti německé pěchotě.
12:00
Čujkov nasazuje poslední zálohy, pár stovek vojáků a 19 tanků. Byly obětovány, aby získaly čas pro příchod nových záloh od řeky.
21:00
Téměř 13 000 vojáků z 13. gardové střelecké divize bylo vrženo do Stalingradského pekla.
15. září 1942 17:00
Vojáci, kterým se podařilo překonat řeku, nastupovali ihned do boje. Během 24 hodin byla gardová divize na plných stavech zdecimována, ale 13. gardové střelecké divizi se přesto podařilo německý útok zastavit
17. září 1942 18:00
Další obrovský střet probíhal na jihu města u obrovského obilného sila. Celých 6 dnů se sovětům dařilo odrážet útoky. Nakonec se ale ocitly v obklíčení bez vody a střeliva, takže byli přemoženi.
22. září 1942 14:00
Hlavní Stalingradské nádraží změnilo 15x majitele, než se je němcům podařilo obsadit. Sověti museli ustoupit a dvě třetiny města se dostaly do německých rukou.
27. září 1942 07:00
O pět dní později začal jeden z nejlegendárnějších Stalingradských bojů. Skupina 30 vojáků z 13. gardové střelecké divize pod velením poddůstojníka Jakoba Pavlova obsadila Dominantní dům ve středu města. Spolu s nimi tam byl dělostřelecký pozorovatel Georgij Potanski jenž měl německé pozice jako na dlani. Všechny německé útoky byly odraženy a Pavlovův dům zůstal sovětskou výstou uprostřed německých pozic. Vždy když němci začali získávat převahu, Čujkov zahájil protiútok.
28. září 1942 10:00
Po více než měsíci těžkých bojů začal velitel německé 6. armády Generálplukovník Fridrich Paulus hledat nové taktické postupy, pomocí nichž by konečně obsadil hromadu trosek.
30. září
Vojáci 6. armády se však noční můry jménem Stalingrad nemohly zbavit. Třicátého září přednesl Adolf Hitler v Berlíně projev a oznámil, že Stalingrad brzy padne. Paulus proto musel pokračovat v útoku.
4. října 1942 12:00
Čtyřicátý druhý den Stalingradské bitvy. Den za dnem se němci a sověti utkávali muž proti muži v troskách a podzemí. Sovětský velitel generál Čujkov poručil svým nadřízeným, aby se spolehly na ruční granáty jako nejefektivnější zbraň.
6. října 1942 15:00
V troskách bitů, kanceláří, sklepů bojovali skupiny vojáků na život a na smrt. Generál Čujkov přikázal, aby armádní dělostřelectvo zůstalo na protějším břehu. Palebná podpora z druhého břehu pomáhala držet obranné linie.
10. října 1942 14:00
Němci zahajují útok na tovární čtvrti, celých 15km podél Volšského břehu stály čtyři průmyslové komplexy. Tovární čtvrť se stala centrem posledního sovětského odporu. Němci věděli, že každá hala, každá kancelář a každý sklad se proměnil v pevnost. Sověti neustále přecházeli do protiútoku.
14. října 1942 07:00
Generál Paulus zahájil útok, jenž měl prolomit nepřátelskou obranu v továrnách. Před postupujícími pěšáky shazuje letectvo bomby. Německou pěchotu podporují v tovární oblasti tanky. Sověti jsou postupně zatlačeni, ale využívají kanalizace k průnikům za linii. Sověti nakonec kontrolovali pouhou desetinu města, zdálo se, že německé vítězství už nelze zastavit.
11. listopad 1942 08:00
Začíná poslední německý útok. Německé úderné jednotky se snažily rozdrtit obránce v pozicích podél železničního náspu v prostorách chemické továrny. Pilotům bombardérů podporující útok připomínal násep tenisovou raketu.
12. listopad 1942 09:00
Po celodenním útoku se němcům podařilo dostat na dohled k Volze, palba sovětského dělostřelectva a raketometů však německý útok zastavil.
Osmdesátý první den bojů však Čujkovovi vojáci drželi pouze malé předměstí na pravém břehu Volhy a řeka začínala zamrzat.
15. listopad 1942 11:00
Po měsících neúprosných bojů zbyly ze Stalingradu jen kouřící trosky. V rozvalinách bojovali vojáci německé 6. armády a sovětské 62. armády na nejmenší vzdálenost. Teplota začala prudce klesat, na Stalingrad nyní útočila Ruská zima. Na Volze se objevily ledové kry, čímž se 62. armádě značně zkomplikovalo zásobování. Ze Stalingradu se stala měsíční krajina pokrytá sněhem. Boje však zuřily dál. Sovětská 62. armáda držela již několik malých předmostí. Městské rozvaliny začaly ovládat ostřelovači. Pokus o pohyb za bílého dne, byl pokusem o sebevraždu.
17. listopad 1942 18:00
Zatím co 8 divizí 100. armády bojovalo ve Stalingradu, 11 dalších divizí drželo linie severně a jižně od města zhruba 250km. Němcům jejich křídla pak zajišťovaly jednotky Rumunska a Itálie. Němci ovládali obrovský prostor, ale nebyly jej schopni sami udržet. Adolf Hitler si nepřipouštěl hrozící nebezpečí na křídlech.
19. listopad 1942 07:30
V tento okamžik započalo 3 500 sovětských děl vražednou palbu na obranné pozice rumunské armády severozápadně od Stalingradu. Stalin dal rozkaz k operaci URAN. V mrazivé zimě proniklo 12 divizí 3 tankové a 2 jezdecké sbory rumunskou obranou. Úderné jednotky zamířily na jihovýchod do týlu německé 6. armády, kde se nacházely sklady potravin a pohonných hmot. Sovětské zálohy stažené ze všech frontových linií, byly soustředěny severně a jižně od města. Asi 1 000 000 vojáků a mnoha techniky. Nejdůležitější bylo správné načasování útoku. Němci byli vázáni boji ve Stalingradu, ruská zima svazovala pohyb
20. listopad 1942 10:00
Jižně od Stalingradu zaútočilo 160 000 vojáků rudé armády na obrané pozice Rumunské 4. armády a prolomilo je. Sovětské jednotky poté zamířily na sever na setkání s 2. údernou skupinou. Jejich úkolem bylo obklíčení 6. armády.
22. listopad 1942 16:00
Teprve po 2 dnech sovětského útoku generál Paulus pochopil, že se jeho vojska dostávají do pasti.
23. listopad 1942 16:00
Sovětské jednotky se spojily u Kalache. Německá 6. armáda 250 000 mužů bylo obklíčeno. Generál Paulus a hlavní velení se chtěly z obklíčení probít Hitler to, však zakázal.
26. listopad 1942 15:10
Generál Paulus stáhl své jednotky ke Stalingradu a vytvořil pevné obranné uskupení. Německá 6. armáda se objevila hluboko za sovětskými liniemi. Začal boj s časem, zda se podaří zachránit 250 000 vojáků před zimou a Rusy. Herman Goring však Hitlera ubezpečil, že zásobování zajistí letectvo.
27. listopad 1942 10:00
Generál Paulus čekal úspěch vyprošťovací operace. Nejlepší velitel Erich von Manstein byl jmenován novým velitelem skupiny armád a začal připravovat úder proti sovětskému obklíčení.
7. prosinec 1942
Špatné počasí a útoky sovětského letectva decimovali německé zásobování.
12. prosinec 1942 09:00
Maršál von Manstein začal útok. Jednotky 4. tankové armády prolomily sovětské pozice asi 140km jihozápadně od Stalingradu. Hned prvního dne překonaly 50km směrem k Stalingradu.
16. prosinec 1942
Sověti zahájili nový útok na Itali, a nyní se všechna německá vojska ocitla v nebezpečí. Úderné uskupení chybí jen 50km k Stalingradu ale dostalo se pod tlak sovětů.
24. prosinec 1942 22:00
Vojáci 6. armády tuší že se blíží konec. Teplota klesla na -25 stupňů.
1. leden 1943
Začal nový rok a Němci ještě stále bojovali. Devátého ledna sověti poslali parlamentáře kteří nabídly 6. armádě kapitulaci. Němci jednoznačně odmítly nabídku.
10. leden 1943 08:05
Rudá armáda zahájila poslední útok ke zničení německé 6. armády. Operace KOLC byla zahájena palbou 7 000 děl. Do poloviny ledna 1943 se zásobování zcela zhroutilo. Německé obklíčené jednotky byly rozdělené na severní a jižní.
Generál Paulus požádal o možnost kapitulace, Hitler odmítl. Možnosti 6. armády byly však vyčerpány, vojáci umíraly hladem a nemoci.
31. leden 1943 07:35 hodin, čerstvě jmenovaný maršál Paulus posílá poslední radiogram, že sověti pronikly k velitelství a proto musí zničit radiostanici. Jižní část vojsk se spolu s velitelem 6. armády vzdala. O 2 dny později kapitulovala také severní část. Bitva o Stalingrad po 160 dnech skončila.
Přes 100 000 vojáků zahynulo, asi 130 000 jich padlo do zajetí.
Po 12 letech se domů vrátilo pouhých 6 000 vojáků. Stalingrad se stal přelomem!
Pokud vám tyto informace nějak pomohly, nebo se vám článek líbí, napište my svůj názor pod článek. 
2024 ©