Den D (OVERLORD)

Napsal Tony (») 8. 5. 2014 v kategorii Západní Fronta, přečteno: 3158×
den-d.jpg

Den D 1944 -           Seznámení

1944

Rooswelt chce co nejrychlejší konec války v Evropě, co nejdrtivějším vítězstvím spojenců. Churchill, který se obává postupu Stalinových vojsk do střední Evropy, se dožaduje otevření nové fronty v Řecku, která by sovětským vojskům zablokovala cestu.
Britský premiér s podporou amerických konzervativců navrhuje nejistou krátkodobou operaci která riskuje konfrontaci se sovětskými spojenci, kterými ve skutečnosti opovrhuje ještě více
než nacisty, a však americký prezident naslouchaje svým poradcům podporuje vylodění v severní Francii a i přes Britské námitky udělá z Eisenhovera vrchního velitele. Invazi Normandského pobřeží pokřtěné jako operace
OVERLORD se naplno věnují generální štáby jak v Londýně tak v Washingtonu. Těmi, kteří jsou pověřeni vykonáním jsou
Dwight Eisenhover jako vrchní velitel a spolu s Montgomerym hlavním plánovačem celé strategie Dne D.
Admirál Bernard Ramsay bude zodpovědný za část operace zvané NEPTUN, která má zajistit přepravu jednotek a obojživelné operace. Polní maršál Bernard Montgomery bude velet pozemním silám a vrchní maršál letectva Trevor May Leory
bude velet spojeneckým vzdušným silám.
Operace nepředstavuje pouze ohromný strategický a logistický problém, ale taky se stává politickým bojem. Rooswelt, Churchill a Stalin spolu se svými poradci se nejsou schopni dohodnout, kde a kdy má být celá operace vykonána. Pade Cale je nejbližší oblast k britským ostrovům, ale Normandie není tak těžce bráněná Němci.  Normandské pobřeží, které má délku 80 km je vybráno za cíl vylodění, nejen kvůli leteckým a námořním důvodům, ale také proto že se tajné služby domnívají, že bude snazší přesvědčit vedoucí představitele třetí říše, že rozhodující úder bude proveden v oblasti Pade Cale.
Po mnoha složitých jednáních nakonec rozpory v spojeneckém velení vyplouvají na povrch, když generál Degold kterého Rooswelt nemá příliš v lásce vznáší námitku proti možným lidským obětem a škodám na infrastruktuře a navrhuje využití Francouzského odboje jako alternativní metody ke spojeneckému bombardování. Eisenhover však odmítá Degoldovy návrhy, a nařizuje zahájit operace, které mají zmást německé velení. Klamné operace začínají leteckými útoky na týl nepřítele v Pade Cale. Zatímco tajné služby šíří falešné informace o invazivní armádě generála Pattona, která se má vylodit v této oblasti.
Britské ostrovy jsou přeměněny v jedno obrovské válečné skladiště, složené z 39 divizí čítajících 3 000 000 mužů, 4 500 tanků, 221 křižníků, 1 000 minolovek, 22 dalších bojových lodí, 93 torpédoborců, 4 000 vyloďovacích člunů, 800 obchodních lodí, 500 dalších lodí, 12 000 letadel.


 

                                                                   

Na druhé straně Lamačského kanálu velí armádám Třetí říše Polní maršál Erwin Rommel velitel armádní skupiny B, Polní maršál Ger von Rundsted velitel západních sil, a generál Alfred Jodl operační velitel německého nejvyššího velení. Němci se musejí potýkat s roztroušeností svých jednotek po Evropě, jejich vyčerpáním z několika let trvající války a s poklesem morálky po prohrách v Severní Africe a Itálii. Navíc situace na východní frontě je zoufalá, a Stalinovy armády nezadržitelně postupují.
Hitler se na nepřátelské vylodění ve Francii připravoval už 4 roky, a stihl vybudovat rozsáhlý systém pobřežních pevností  známy jako, Atlantický val, který měl chránit jeho pevnost Evropu.
Tento projekt byl započat v roce 1942 a byl svěřen do Totovy organizace. Přes 2 000 000 mužů a žen z okupovaných zemí bylo nuceně nasazeno při budování těchto pevností. Od Nizozemského pobřeží až k hranicím se Španělskem bylo vybudováno více než 15 000 obraných staveb na tisíce zákopů, tunelů a bunkrů, a díky Geblesově propagandě je Atlantický Val nedobitný.

Nacistický vůdce vybral Rommela, aby dohlížel na tato opevnění. Rozpory mezi pouštní liškou a von Rundstedtem se brzy objevují. Rundsted se domnívá že útok přijde v Pade Cale.
Rundsted zvyklí na boje na Východní frontě věří že jeho tanky byt‘ bez vzdušné podpory mohou lépe operovat z větší vzdálenosti. Na druhé straně Rommel si myslí, že invaze přijde přes Normandii, a chce mít své jednotky připravené na frontové linii. Navrhuje sestavit linii z kulometných a dělostřeleckých hnízd. V druhé linii rozmístil těžké dělostřelectvo podporované pozorovacími stanicemi, a spojené telefonními linkami s první linií. Hitler řeší rozpory tím, že rozděluje obrněné a pěchotní jednotky mezi oba dva maršály.
Nesmíme připustit vítězství našich nepřátel oznamuje jim, pokud se pokusí o invazi, zažeňte je zpátky do moře. Hitler z prvu sdílí Rommelovy obavy, ale pro tentokrát se rozhodne uvěřit, že se invaze uskuteční v Calé. Rommel velmi pochybuje o obranné strategii, která se připravuje, a znovu Hitlerovi opakuje své obavy o účinnosti Rundstedtových plánů.
Bez vzdušné podpory Luftwaffe je riziko mnohonásobně větší, a proto doporučuje okamžitě posílit obranu po celém pobřeží. Přesvědčen že útok musí být zastaven dříve, než se invazní jednotky dostanou k plážím, nařizuje zaplnit všechny mezery v obranném valu. Čára přílivu by měla ohraničovat hlavní bojovou zónu, vysvětluje svým důstojníkům. Přístup k pobřeží je stižen podvodními překážkami a betonovými kulometnými a dělostřeleckými hnízdy obehnanými kilometry ostnatého drátu, a tisíci protitankových zátarasů.
 
Koncem května jsou písečné pláže severní Francie posety 4 000 000 nášlapných min, a otevřená prostranství zaplavena aby znemožnila případné přistání letadel. Rommel ví že prvních čtyřiadvacet hodin, bude rozhodujících, a přesto že počet vojáků byl snížen ve prospěch východní fronty.
Němci mají stále kdys pozici 58 divizí z nichž 10 je obrněných které jsou schopny zasáhnout proti invazi. 3. Června je nad Lamačským kanálem silný vítr a bouře,. Za takovýchto podmínek se Němci nemusejí obávat útoku.
Původním datem  které bylo stanoveno pro Den D spojeneckým velením byl, 5. červen. Dva dny před tímto datem musí být všechny jednotky připraveny, a minolovky musí pročistit alespoň půlkilometroví kanál v oblasti Z, která vede k pěti plážím, které jsou stanoveny pro vylodění.

Neděle 4. červen 1944
Eisenhover svolává poradu generálního štábu, předpověď počasí je nepříznivá. Špatné počasí má trvat nejméně dva dny. Za těchto podmínek bude obtížné efektivně do hry zapojit letectvo a lodě. I vyloďovací čluny budou ohroženy rozbouřeným mořem. Je rozhodnuto útok odložit, a vyčkat dalších osmačtyřicet hodin. Lodě, které již byly vyslány, jsou zpět do přístavu. Během časných odpoledních hodin se počasí začíná uklidňovat.

 

Pondělí 5. červen 1944
Generál Eisenhover přeje svým vojákům hodně štěstí, a lodě které mají nejdále k plážím vybraným k vylodění již opouštějí přístavy. Všichni vojáci, kteří se účastní celé operace obdržely osobní dopis, ve kterém Eisenhover přebírá veškerou zodpovědnost za celou operaci. Panují obavy, že 80% mužů padne během prvních několika hodince D, ale nikdo nevidí lepší řešení. Vojáci budou riskovat své životy, aby dosáhly vítězství v největší invazi historie. Je jim řečeno, že se nemusejí obávat letadel, protože letadla, která uvidí, budou jejich.
Během večera se počasí uklidnilo. 2 000 letounů během noci útočí na německé pozice. V ranních hodinách se Eisenhover schází se svým štábem, a řekne jen

OK, JDEME NA TO!

 

 


 

VYLODĚNÍ

 

Úterý 6. červen 1944

 

Nejvyšší velitel vydal pokyn k zahájení akce, flotila čítající 6 000 lodí a 3 000 000 vojáků, přesun do oblasti Z. V témže okamžiku znějí na vlnách britského rozhlasu BBC verše Poala Verlena.. (Tesklé vzdechy podzimních houslí, zranují mé srdce svou monotonií malátností). Je to znamení pro francouzské hnutí odporu. Dlouho očekávaný okamžik nadešel.
Lodě se probíjejí vlnami Lamančského kanálu a ve 4 hodiny ráno jsou vzdáleny 10 mil od Normandského pobřeží. Tisíce vylodovacích člunů jsou zpuštěny na vodu, a vojáci Námořní pěchoty v plné polní slézají po sítích s očima upřenýma na pobřeží, které se pro mnohé stane hrobem.
Mezitím se 23 000 výsadkářů jedné Britské a dvou Amerických paradesátních divizí snáší k zemi v nepřátelském týlu. Díky špatnému počasí se z této operace stává katastrofa. Většina výsadkářů nedopadá na určené pozice, a překvapení Němci informují své velení, že invaze nepřichází z moře ale ze vzduchu.

V 5 hodin ráno začínají spojenecké lodě ostřelovat německé pobřežní baterie, a pokračují po celou hodinu, během které se vyloďovací čluny shromaždují v koridorech, které byly vyčištěny od min .
Slepá zuřivost války se ujímá vlády.

V 6:30 se pod velením generála Bradleyho vydávají vyloďovací čluny, k plážím Omaha a Utah.

 

 

 

 
Pláž OMAHA 6:30 6. červen 1944
34 000 vojáků 5. Amerického armádního sboru, se vyloďuje na pláži Omaha nejširší ze všech vybraných pláží. Díky vysokým vlnám jsou obojživelná vozidla vysazena příliš daleko od pobřeží, a většina z nich se potápí. Vyloďovací čluny plné vojáků, které se blíží k pláži, jsou zasaženy krupobitím granátů německého dělostřelectva na pobřeží. Ti z vojáků, kteří se dostanou na pláž, a proběhnou, až k písečným přesypům se ocitají ve smrtonosném minovém poli, které nechal Rommel připravit.
Spojenecká vzdušná podpora je neúčinná, díky oblačnému počasí, a nedostatek komunikace a koordinace mezi vojáky na pláži, a loděmi které mají poskytnout krytí jen umocňuje zoufalost celé situace.
Omaha obklopená útesy na kterých mají němci střelecká postavení se mění v hotové peklo pro americké vojáky.

 

 

 

 
Pláž UTAH 6:30 6. červen 1944
Zatímco na OMAHE se nic nedaří, vylodění na pláži UTAH probíhá zcela podle plánů. 23 000 vojáků ze 4. Americké pěchotní divize přistává po celé 5 km šířce pláže. Německá přítomnost je minimální, a během několika málo hodin mají spojenci pod kontrolou nejbližší silnice.

 

 

 

 
Pláž GOLD 7:30 6. červen 1944
V 7:30 přistává za silného vlnobití 25 000 britských vojáků na pláži Gold, která se nachází ve středu celé invaze. Doprovázeny obojživelnými vozidly vytvářejí průlom, a probíjejí se skrz minová pole, a pásma ostnatého drátu.
Dostávají se, až k vesnici  La Mel kde se opevnila jednotka německých vojáků. Kulometná a dělostřelecká hnízda zahajují nepřerušovanou palbu a spojenecké ženijní a pyrotechnické týmy, které mají za úkol odstranit nástrahy, jen stěží čistí cestu minovým polem kterým by mohli projet tanky typu SHERMAN.
Ve vnitrozemí francouzský odboj stupňuje své sabotážní akce proti infrastruktuře, a v rámci odvetných opatření SS bez rozdílu popravuje tisíce lidí.
  

 

 

 

 

 


Pláž JUNO 7:30 6.červen 1944
Na Juno která se táhne 10 km mezi St.Aubin-Sur-Mer a Courselles-Sur-Mer se 20 000 kanadských vojáků střetává s německou pěchotou, která se kryje ve vesnici za písečnými přesypy. Značné množství vyloďovacích člunů je zničeno nástražnými minami, a ty jednotky, které vstoupí na suchou zem jsou zachyceny v intenzivní křížové palbě. Ta mezi vojáky první vlny způsobuje více než 50% ztráty.

 

 

 

 
Pláž SWORD 7:30 6. červen 1944
Na této pláži vedle přístavu Ouistreham a ústí řeky Orn zhruba 10 km severně od Caen, se na východní straně vyloďuje 29 000 vojáků britských jednotek a rychle překonávají slabý německý odpor. A však přístav je chráněn těžkým dělostřelectvem a muži, kteří se vylodily v západní části jsou zastaveni silnou přátelskou palbou, která způsobuje v jejich řadách značné ztráty.

 

 

 

 

První hlášení o invazi se dostávají na Berhom u Berdenschagenu když von Rundsted žádá o povolení přesunout první obrněnou divizi, aby se mohla postavit vyloďujícím vojskům. Ale Fuhrer vyspává po prouděné noci, a nikdo se ho neodváží budit, protože si nejsou jisti, zda se jedná o hlavní akci či jen klamný manévr.
Navíc Rommel je na dovolené za svojí rodinou ve Fraindštatu ve Švarcvaldu, kde slaví narozeniny své ženy. 7:30 mu volá Špaidl velitel jeho štábu a informuje jej i o přítomnosti výsadkářů v Normandii, a o vyloděních která probíhají na pobřeží.
Polní maršál se okamžitě vydává zpět na své velící stanoviště ve Francii. Mezitím se Tenitz který je v ústí řeky Sény spojuje s generálem Jodlem, a věří, že toto je ona invaze na kterou celou dobu čekali. Když se Hitler probouzí vyloďování je již několik hodin v plném proudu. Momentu  překvapení značně pomohla nečinnost německých důstojníků, kteří se neodhodlali vyrušit Fuhrera a nebyli tak schopni účinně reagovat. Pouze on má právo nařídit protiútok. Někteří z jeho poradců se jej snaží přesvědčit, že vylodění v Normandii je pouze klamný manévr který má vylákat tankové divize a usadit tak vylodění Pattonových jednotek v Pade Cale. Nacistický vůdce odmítá žádost o přesun jednotek z Belgie do bojové zóny. Je přesvědčen, že hlavním cílem útoku bude Cale, a vydává rozkazy, které ale není možné splnit, kvůli nedostatku prostředků.
Mezitím se spojenecké jednotky které přežily první hodiny vylodění shromaždují, přeskupují, a vyrážejí směrem k vytouženým cílům.

 

 

 

 
Pláž JUNO 13:00 6.červen 1944
V poledne mají již pod kontrolou vesnice kolem pláže Juno. Během vylodění tu zahynulo celkem 2 200 mužů.

 

 

 

 
Pláž SWORD 14:00 6. červen 1944
Na úseku Sword v 14:00 odpoledne v padnou výsadkáři z 82. a 101. Americké a 6. Britské výsadkové divize do zad německým silám, 10 km od Caenu. Jejich úkolem je podpořit Francouzský odboj, a překvapit němce kteří jsou umístěny na pobřeží. Za soumraku je německý odpor překonán, a američtí a britští vojáci se spojují s Kanaďany, kteří se vylodily na pláži JUNO. Celkové ztráty zde dosáhly 1 630 mužů.

 

 

 

 
Pláž UTAH 18:30 6. červen 1944
Na Utahu se již v brzkých odpoledních hodinách dostávají americké jednotky k pobřežní silnici kde se spojují s výsadkáři. Ztráty jsou zde nejmenší 179 vojáků přišlo o život.

 

 

 

 
Pláž OMAHA 6. červen 1944
Na Omahe ztratili Američané více než 50% mužů z první vlny, ale díky odvaze mnohých jednotek a díky námořní podpoře se jim nakonec podaří překonat pláž, a spojit se s výsadkáři, kteří vedou útok na německý týl. Boje probíhají tělo na tělo, večer je již oblast v rukou spojenců. Celkové ztráty zde však dosáhly čísla 11 500 z toho 4 700 vojáků padlo.

 

 

 

 
S příchodem noci mají již spojenci vybudováno stabilní předmostí, díky momentu překvapení a jejich odvaze se jim podařilo obsadit téměř všechny klíčové pozice. Ale ztráty činní 10 000 mužů proti 7 000 na straně němců. Jakmile jsou zabezpečena předmostí, vystupuje z lodi, ze které pozoroval průběh bitvy polní maršál Montgomery, aby zřídil předsunuté velitelství na Normandském pobřeží. Churchill je informován o úspěchu na palubě křižníku Camberly. 


DŮSLEDKY

 

 

Středa 7.červen 1944

Spojenecké nejvyšší velení si je vědomo, že spojenci vyhrály bitvu a nikoli válku. Eisenhower, Ramsey, Bradley a Montgomery se scházejí a plánují postup svých vojsk směrem do vnitrozemí Evropského kontinentu. Vrchní velitel který obletěl dějiště v pozorovacím letounu odhaduje že ztratili přes třista lodí.

 

 

 

 
Přísun mužů a materiálu z Britských ostrovů je nepřetržitý, a to i navzdory bouři, která řádí v Lamančském kanálu, nejhorší za posledních 80. let. Spojenci budují umělé přístavy zvané Moruše, které usnadňují vyloďování jednotek. Rozpory uvnitř generálního štábu třetí říše, které nevedou ke jednoznačné odpovědi na spojenecké vylodění pomáhají invazním jednotkám, hatit přesuny německých jednotek a obrněných vozidel směrem k pobřeží. Francouzský odboj také činní co je v jeho silách, aby narušil německou komunikaci a transport.
A jedinou odpovědnou osobou je sám Adolf Hitler, neboť jeho jednotky nedokázaly vybudovat účinný obranný systém ve vnitrozemí. Proto spojenci jakmile překonali první linii, tak téměř nenarážejí na žádný odpor a směle postupují do vnitrozemí. Rommel měl pravdu, když tvrdil, že o výsledku rozhodne prvních několik málo hodin. Ale jako obvykle vše záleželo na Hitlerovi, který byl daleko za frontou.

Prvními cíli spojenců ve Francii sou Caen, Bayeux, Isigny, Carentan. Až budou tato místa obsazena, část amerických vojsk má pokračovat po poloostrově Cotentan a zabrat Cherborg na jeho severním výběžku. Zatímco Britové a Kanaďané jsou pověřeny zastavením tanků, které se blíží z východu. Montgomery předpokládá, že se jeho jednotky dostanou do Falaise a Avranches během jednoho měsíce. Poté jak se budou přibližovat k srdci třetí říše budou s podporou třetí armády generála Pattona, nutit němce na ústup napříč Francií.
Mezitím v německém hlavním stanu panuje chaos. Všichni meteorologové, kteří tvrdili, že povětrností podmínky nedovolí spojencům provést obojživelný útok jsou zatčeni. Po nezdaru prvních protiútoků si sou jak von Rundsted tak Rommel vědomi že bitvu na pobřeží prohrály, a přeskupují své jednotky do vnitrozemí.

 

 

 

 
10. června opouští druhá pancéřová divize SS svou základnu v Toulouse, a směřuje do Normandie. Francouzský odboj se snaží zastavit jejich postup. Jako odvetné opatření vyberou němci  město Oradour-Sur-Glame a brutálně vyvraždí jeho obyvatele. Město je vypáleno a 650 mužů, žen a dětí je zastřeleno. 12. června nařizuje Hitler použít proti Británii nové zbraně a první střela Fauainc dopadá na britský venkov. Během následujících měsíců bude celkem vypáleno 2 800 raket jen na Londýn, a celkem 8 000 na celou Británii. Mnoho z nich bylo sestřeleno piloty královského letectva.
18.června se Američané dostávají na západní výběžek, a obkličují německé jednotky v Cherburgo.
Mezitím Britové zuřivě bojují o kontrolu nad Caen. 30. června je Cherburgo dobyt a jeho výborný přístav umožňuje masivní přístav zásob pro spojeneckou frontu. 9. července je již Caen v Britských a Kanadských rukou. Hitler propouští Rundstedta. 20. července podplukovník Claus von Strauntunberk který má už plné zuby této absolutní války, pokládá kufřík obsahující dvě malé bomby do konferenční místnosti generálního štábu ve Vlčím Doupěti. Hitler však přežije pokus o atentát, a Claus je zastřelen. O dva dny stupují americké jednotky do St. Lo a zahajují operaci COBRA intenzivním bombardováním německých pozic kterým prolamují obrannou linii mezi Marigny a St. Guilles. Spojenci již mají na dosah Avranches .

27. července již operuje 4. americká obrněná divize 37km ve vnitrozemí zatímco němci se stahují, aby se mohly přeskupit. Generál George Patton posílá své jednotky na frontovou linii a otvírá přístupovou cestu k řece Séně. Spojenecký postup je nezadržitelný. Američané se zmocnují Avranches. 30. července a o tři dny později je i Le Mans v jejich rukou. Hitler nařizuje protiútok, který vede k bitvě u Falaise srážka dvou obrněných divizí končí obklíčením 100 000 německých vojáků. Za vytrvalého náporu Pattonových jednotek a spojeneckého letectva, více než 10 000 mužů přichází o život. 50 000 vojáků je zajato a zbylých 30 000 prchá na východ. Zbytek německých obrněných vozidel je obklíčen Pattonovými jednotkami. Němci se stahují k Sigfrídově linii.
Mezitím spojenecké jednotky pochodují na Paříž, aby zabránily prokomunistickému odboji v zabrání města. Vůdce jedná jako uvězněná šelma, nařizuje zatknout Rommela. 23. srpna předává generál Goldvitz Paříž do rukou spojenců, a několik dnů později již Pattonova třetí armáda postupuje k řece Máze. Mezitím Britské jednotky obsazují důležité mosty.
Počátkem září Britové obsazují Aras a Obhin zatímco Kanadané osvobozují Die a Američané Turne. O týden později Britové obsazují Brussel a Antverphy. Pátého již Patton a jeho třetí armáda překračují řeku Mázu a Montgomeryho muži Geel. Spojenecký postup nenaráží na odpor a dvaadvacátého Kanaďané obsazují i Bullon kde zajímají 22 000 vojáků. A třicátého zahajují útok na Calé. Počátkem října již přišla říše o veškerou iniciativu a je zahnána do kouta. 14. října se polní maršál Erwin Rommel vyhýbá hanbě, a spáchá sebevraždu. O týden později obsazují americké jednotky Cáchy, a v půli listopadu již Pattonova třetí armáda, překračují řeku Mozhel a směřují na Berlín.

 


1945
S příchodem nového roku na východě postupuje Rudá armáda Československem. 26. ledna po německé neúspěšné ofenzivě v Ardenách, zahajuj spojenci protiútok a na severním křídle Montyho muži proniknou do oblasti Rermor, a jednotky Bradleyho se ze severu blíží k řece Roer. 5. února podléhají němci Montyho tlaku ztrácejí město Corther. 20. března Monty překračuje Rýn a zastavuje se na východním břehu. Dvacátého pátého má prezident Roosewelt svůj poslední projev před americkým kongresem. Počátkem dubna jsou spojenecké armády v podhůří, a jedenáctého se pozastaví na okraji Magdeburgo na Labi kde zastavují svůj postup.
12. dubna Roosevelt umírá….

 

 

 

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a čtyři